INDIA

Kolkata

13. october 2013 at 8:17 | sf2
Po příletu na mezinárodní letiště v Kalkatě a po nezbytných úředních formalitách jsem byl v puštěn do země a ihned jsem si to šinul ven abych si mohl dát vytouženou cigaretku a poprvé se nadechnul indického vzduchu a pocítil to vlhko a teplo na vlastní kůži... Jen co jsem opustil klimatizovanou halu, tak klasicky se na mne vrhli místni taxikari s typickou otazkou where you go anebo which hotel.. V klidu jsem si sednul a s naprostou ignorací jsem zacal pokurovat a koukat jak to delaji mistni kteri se musi taky nejak dopravit do svých domovů... Jenomze pro většinu mistnich snad pro ne prijela pulka Kalkaty a za chvili vsichni zmizeli vcetne 4 turistu kteri cestovali se mnou v letadle. Po bud první cigarete jsem se vratil zpet do haly a zacal hledat bankomat.. Ten jsem nasel rychle ale mistni security me upozornovali ze nefunguje.. Koukam na ten bankomat, ale zadnou ceduli ze by to nefungovalo, proste nevidim... No nic zkusim to a uvidime.. Vložím kartu zadám pin a castku a ono fakt to napsalo ze transakce byla zamítnuta.. No nic nevadí tento pripad uz znam z Filipin, kdy clovek musí hledat bankomat od správné společnosti.
No nic vyšel jsem opět ven taxikari uz nebyli tak neurvali az teda na jednoho a s tim jsem se dal do reci.. Ukazal jsem mu jmeno hotelu, který jsem měl vybrany avsak ne rezervovany coz byla chyba jak jsem posleze zjistil.. Pri mém dotazu kolik to bude stat mi odpovedel ze 600 rupii, jsem zacal predvadet svuj herecky vykon ze jsem malem omdlel a ze opravdu nevypadam na milionare.. Druhy jeho dotaz byl kolik bych teda dal a to jsem vedel ze jsem na dobre ceste.. Rekl jsem mu ze mohu dat tak 200 a to zase zacal predvadet hereckou etýdu on a ve finale jsme se shodli na cene 350 rupii a cesta mohla zapocit.. Jdu tedy stim cudlikem a ejhle ono se z nej vyklubalo, ze je pouze nahonci a prehodil mne skutecnemu taxikari.. Ten jen pokynul at ho nasleduji a vedl mne ke svemu autu do nedalekych garazi. Prisli jsme k jeho autu a pro jistotu jsem si hned vyfotil jeho spz a pro jistotu jsem se ho jeste jednou zeptal zda dohodnuta cena 350 slutecne plati.. Jenom zabrucel souhlasne nastartoval sveho letiteho oře a vyrazili jsme k hotelu ktery jsem mel vybran.. Na miste urceni mi rekli ze maji plno a tak zacalo nocni hledani hotelu v Kalkate.. Ve vsech bylo bud zavreno anebo plno.. V jednom dokonce kdyz jsem zabouchal na zeleznou mriz a zeptal jsem se na volny pokoj tak se jenom ozvalo anglicky, prijd rano... No to je sice pekny ale ja potrebuji spat ted.. Taxikar se kupodivu po ceste rozkecal a vysvetloval mi ze je lepsi mit hotel dopredu zarezervovan, jinak je to prý very hard.. Asi po sedmem ci osmem pokusu jsme narazili na hotel Majestic kde na recepci na zemi spali snad vsichni zamestnanci hotelu, nebo mi to tak aspon pripadalo.
Recepcni se line zvednul a vypalil na mne cenu 2200 rupii coz bylo docela hodne..
Po chvili dohadovani jsme se dohodli na cene 1500 rp a jako hlavni argument jsem poukazal jiz na nervozniho taxikare, ktery cekal na penize za svoji odvedenou praci.. Dalsi zadrhel byl ze si chtel nechat muj pas na recepci,ale to jsem odmitnul a podal jsem mu jednu z mych kopii pasu,ktere si radsi vozim sebou..To se mu dost nelibilo a jako hlavni argument pouzil ze na kopii neni cislo viza atd atd.. Sakra oni snad neumi pouzit vlastni hinduistický mozek na plno.. Tak jsem mu poradil at si opíše cislo viza k te kopii a ma to cele jako na stribrnem podnose.. Ve finale souhlasil taxikarovi jsem podal 500 rp a cekal ze mi ze mi vrati 150 ale to se uz zacal kroutit i on ze se mnou projel vice nez bylo dohodnuto coz bylo ve finale fakt a rekl jsem ze teda ok...
Pokoj byl za ty prachy priserny ale porad lepši než spát na ulici. Jelikož byl check out do 12 hodin tak jsem spal asi jen 4 hodiny a rychle jsem se vydal hledat slusnejsi ubytko nez doposud.. Nejdrive ovsem jsem musel vyresit hotovost a stesti se na mne usmalo po navsteve asi tretiho bankomatu ktery jiz moji platebni kartu akceptoval.. Musim rici ze zvuk pocitani penez v bankomatu vzdy slysim velmi rad, protože to je dobré znamení ze nezustanu bez penez. Cestou zpet k memu dosavadnimu hotelu jsem nebyl liny a sel kousek jeste dal kde jsem objevil velmi slusne vypadajici hotel jmenem Golden In a na recepci postarsiho chlapika ktery mi taky rekl na poprve hroznou cenu 2200 rps ale to se mi nechtelo prijmout a s omouvou ze mam jisty rozpocet jsem chtel jiz odejit. Nahle se ozvalo one moment sir I give you discount for you a nabídnul mi novou cenu a to stejnych 1500 jako na predchozim hotelu.. Ok rekl jsem si ono to asi nikde moc nebude lepsi tak jsem ho poprosil at mi ukaze tedy pokoj a ten me velmi prekvapil cistotou a vybavenim.
Zaplatil jsem první noc dal jsem si sprchu a spokojene jsem usnul jako mimino..

Příprava na cestu

9. august 2013 at 14:59 | sf2

Určitě to někdo znáte, když se jede na delší cestu, tak si skoro každý člověk snaží si udělat jakýsi seznam věcí na cestu, bez který se obejde a bez některých určitě ne..
Já se osobně řídím hesla, co nemám, tak to nepotřebuji a taky lépe řečeno potřebovat nesmím..
Naštěstí se chystám navštívit nejdříve pro mne zcela kulturní zemi, kde jsem skoro již jako doma a v případě nouze dá dokoupit vše potřebné na co si vzpomenu cestou v letadle, mám na to přece jenom jedenáct hodin.
Tou zemí je Thajské království, kde vše opravdu funguje bez problému a služby jsou docela na vysoké úrovni a vízum zde již občané ČR nepotřebuji na povolení pobytu do jednoho měsíce. Ale jelikož jsem si letos vybral pro mne dvě exotické destinace, kde jsem ještě nebyl a to jsou Indie a hned vedlejší soused a to je Bangladéš. Na tuto zemi jsem obzvláště zvědav, protože je to nejlidnatější země v počtu obyvatel na jeden km2 a to je ten hlavní důvod že chci zažít opravdový pocit jaké to je být ztracen v davu… Něco podobného jsem myslel že zažiji v Japonsku, či Číně, ale byl to jen takový slabý odvarový čajíček.. Lidí hodně, ale přece zase ne jen tolik aby si člověk nemohl kolem sebe zatancovat. Usmívající se

Takže jsem moooc zvědav, jaké to tam vlastně bude..

V pátek jsem si šel podat žádost o víza do Indie s hotovou předregistrací přes webové rozhraní a jejich elektronický vízový systém, který naleznete zde: https://indianvisaonline.gov.in/visa/
Příjdu si tak hezky na Indickou ambasádu, ale ejhle ono bylo zavřeno. Pouze cedule s touto informací..


Ještě ráno, než jsem tam vyrazil, naposled jsem se znažil kontroloval jejich webové stránky, ale v té ranní rychlosti či mé ospalosti, jsem si nevšimnul, že je jakýsi státní svátek jménem Idu l Fitr. Sice je to určeno spíše více pro Muslimy a jejich očekávaná chvíle ke končícímu Ramadánu, ale muslimská menšina se v Indii určitě nachází také. No tak to jsem nezačal moc slavně, holt tam musím ještě jednou v pondělí a doufám, že dopadnu podstatně lépe než dnes.

Pro jistotu přikládám seznam Indických státních svátků:



V pondělí jsem si hezky ráno přivstal, protože jsem správně předpokládal, že tam bude plno lidí a já nechci strávit celý den na ambasádě a hlavně jsem normálně pracující člověk a tak musím jít taky do práce.. Už to že indičtí ambasadoři makají až od půl desáte, je podle mne křestanský hřích, ale jim to asi nevadí, protože to jsou stejně hinduistického vyznání a tak si z křestanských hříchů, mohou dělat tak akorát legraci..


Před indickou ambasádou jsem již podupával asi kolem 8 hodiny ráno, protože jsem chtěl být mezi prvními a na nějakém cestovatelském foru jsem četl, že jsou potom dlouhé fronty. Naštěstí jsem byl první a tak jsem se těšil, že budu brzo odbaven.. Osum minut před vytouženou otvírací dobou, což je v 9:30 vyšel nějakej ind a pokynul, nám, že můžeme ráčit dovnitř.. Tak jsem hezky nakráčel do odbavovací místnosti a čekárny zároveň a šinu si to hned k okýnku, které právě otvíral jakýsi ind, ale když v tu chvíli za sebou slyším jednoho kluka jak mi povídá.. V klidu ten jen otvírá okna, přijímat žádosti bude někdo jiný.. Aha, řekl jsem si polonahlas, asi to tu chlapík zná a postavil jsem se tedy bokem a začal študovat zdejší indicko ambasadorskou nástěnku.. Informací tam na můj vkus bylo až mnoho, ale hlavně jeden velký nápis, že turistická visa, se vydávají pouze single, takzv. jedno vstupová.. Ale vedle hned cedule, že double/dvou stupová visa stojí ještě tři sta korun navíc.. Tak z toho jsem byl nejdříve trochu zmaten a řekl jsem si, no uvidíme, nějak to dopadne.. Takže jsem měl spočítáno, že teda pokud to výjde tak by mělo double visa stát 1100 kč a hotovo.. Připravil jsem si tedy přesnou částku ve dvou bankovkách které jediné jsem měl u sebe.. Za chvíli, jsem si povšimnul další cedulky, že je jakýsi manipulační poplatek dalších 50 kč.. No to začíná tedy fakt pěkně.. Prohledal jsem se a našel jsem ještě naštěstí další dvoustovku v zadní kapse u kalhot, což se mi bežně nestává, protože v kapsách peníze prostě moc nenosím, radši v pěněžence.

Za chvíli za přepážkou sedla příjemná slečna mluvící česky, a mohlo se začít... Podal jsem jí do okýnka veškeré potřebné dokumenty a začala pečlivě zkoumat mojí žádost.. Pokývala hlavou, uznale přikývla, že mám veškeré potřebné dokumenty v pořádku sebou, které musely obsahovat tyto náležitosti:


1xVyplněný elektronický formulář, kde je dotazů jako kdybych jel do Israele, či USA a ještě možná do Severní Koreji Mlčící
1x platný cestovní pas, s minimální platností 6 měsíců
1x kopie tohoto pasu
1x vytištenou zpáteční letenku z Indie
1xcestovní itinerář
2x fotografie o rozměru 5x5cm
850 kč pokud možno přesně a je jedno jestli se jedná o signle entry anebo double entry visa
U více vstupových to bohužel netuším, ale bude už stát určitě o něco více.


Po tomto zkontrolovaném seznamu věcí, mi úřednice přepsala platnost pobytu v žádosti z 2 měsíců dokonce na šest a začala tisknout takový papírový účet, který, zároven slouží i jako doklad k vyzvednutí.. Visa prej budou hotový za týden a řekla si o částku 850 kč za double turistická visa, s kterými neměla žádný problém.

Na co tam ta cedule vlastně je, jsem se radši neptal.. Kdo ví...



Jiný problém stejně paní ve finále měla a to s drobnými na zpět, protože jsem měl bud 800 anebo 1000 což nebylo na komprosmis ani pro jednu stranu.. řekla mi že musím tedy počkat až bude mít drobné od ostatních co čekají za mnou. A tak jsem se obratil za sebe a začal jsem škemrat a prosit na ostatní žadatele o indická víza o rozměnění na drobné či půjčení 50 kč. Kluk co mě předtím upozornil že se ještě nemám hrnout k okýnku se nade mnou slitoval a 50 kč mi půjčil.. Jelikož byl hned za mnou tak jsem logicky usoudil, že mu to nebude dlouho trvat a venku to v prvním obchodě rozměním a pohoda.. Ale co má logika nemohla tušit, bylo to, že ten kluk najednou přišel po mne k okýnku a vidím jak vytahuje takovej velkej svazek pasů a žádostí a jen slyším... 4xkrát tranzit, 2x bussiness, do toho nějaké double turist viza a multivisa a další věci.. No koukal jsem na to jako vrána a říkal jsem si.. No tak to je fakt pěkný, to do té práce ani dnes asi nedojedu, když vemu v úvahu, že u mne odbavení trvalo kolem 15 až 20 minut se shánkou drobnými penězi či podobně a to jsem měl vše v pořádku tak jak chtějí tolik žadatelů vyřídit do jejich konce ordinační doby na příjem víz, což je 12 hodin do oběda.
Naštěstí ten klučina tu holku znal, dokoncei křestním jménem a pak jsem pochopil, že tam nebyl poprvé a jaksi byli sehraní a práce jim šla docela od ruky a tak to dlouho ani netrvalo.. Potom venku jsem se dozvěděl, že takhle živí a vyřizuje visa pro cestovky a další společnosti.. No inu, proč nakonec ne?


Vyzvednutí víz



V úterý týden poté, volil jsem jeden den později záměrně, kdyby to indický hoši náhodou nestihli či se vyskytnul jiný nečekaný zádrhel, ať se nemusím plahočit zase na dvakrát.. Výdejní doba je každý všední den od 16:00 až do 17:00, vyjma jejich svátků, které opravdu dodržují, jak jsem měl čest poznat na vlastní kůži..
Přišel jsem před ambasádu a ejhle, ono se nejde dostat dovnitř. Tohle je zase co za nový trik?Naštěstí zrovna vycházel jeden pracovník ambasády a tak mi aspon otevřel dveře a už jsem si to šupajdil dovnitř známou cestou po schodech doleva. V místnosti nikdo nebyl, za přepážkou byla jiná paní, která taky mluvila hezky česky, zase žádný indický úředník, podal jsem svůj doklad o potvrzení, že jsem jim svěřil do péče svůj pas s žádosti abych mohl navštívit jejich zemi a utratit tam nějaké své peníze..


Paní velmi hbitě našla můj pas a požádala mne ještě o občanský průkaz že to jsem skutečně já a předala mi s úsměvem zpět můj cestovní doklad s pěkným nalepeným vízem do Indie.. Pro jistotu jsem ještě na místě zkontroloval jestli mám opravdu víza na dva vstupy do země, ale vše bylo v pořádku. No vida tak to bychom měli. Ted ještě získat víza do Bangladéše a mám snad z polovičky vyhráno.


























































 
 

Advertisement