FILIPINY

Cebu city- navsteva mistniho lekare

21. november 2012 at 13:23 | sf2
Dalsi den se moje popalena noha nezlepsovala, ba naopak jeste vice natykala a me delalo docela problem normalne chodit a tak jsem premyslel, co s tim vlastne budu delat a jak to resit. Zkousel jsem to rozchodit, ale moc dobre mi to neslo a tak pri toulce po meste jsem spatril napis Medical Clinic a tak jsem se rozhodl vyzkouset mistniho doktora teda v tomto pripade to byla doktorka a zacal jsem ji vysvetlovat svuj problem s nohou...Jelikoz byla starsiho veku, tak jeji anglictina byla na velmi chatrne urovni, asi jako ma filipinstina, ale na tomto ostrove se pouziva jeste jiny druh filipinstiny takzvana cebuanstina, protoze treba na ostrove Luzon, kde je hlavni mesto Manila se pouziva takzvana rec Tagalog a kdyz se bavi treba mezi sebou clovek z ostrova Luzon a Cebu tak mezi sebou musi mluvit proste anglicky, ale to se tyce pouze mladsi generace, ktera anglicky mluvi jakz takz protoze se to uci ve skole,ale jak to dela starsi generace, tak to jsem se proste nedozvedel. Porad nechpala co se mi vlastne je i kdyz jsem ji ukazoval svoji zranenou nohu a tak jsem musel pouzit jinou metodu vykladu. No nic jeste ze mame moderni komunikacni prostredky a tak jsem jsem zacal hledat obrazek meduzy na internetu, ale to samozrejme chvili trvalo a pak kdyz to videla tak to konecne pochopila. Posunky mi naznacila jestli me to svedi to jsem ji odpovedel ze ne, ale ze mi dela problem normalne chodit... Pak mi naznacovala jestli jsem si opravdu jisty ze to byla meduza jinak tomu tady rikaji Jelly fish ale na to jsem ji odpovedel ze vlastne poradne netusim, jaka morska potvora mi to zpusobila. No co mam povidat jednoduche to uplne nebylo, ale jadro veci pochopila a zacala se ptat na me jmeno vek a vahu a potom vzala takovou minibaterku, ktera svitila modre a zacala mi zkoumat tu moji nohu. Po deseti vterinach se vratila dal k psani lekarskeho nalezu a zpravy napsala v jejich jazyce a jeste mi zacala psat recept a ze mam navstivit mistni lekarnu a koupit si jakysi kremovy pripravek, ktery by mi mel pomoci... Ve finale me zkasirovala o 300 pesos za necelych deset minut co jsem tam byl, cislovky anglicky umela perfektne, to se musi nechat. Kdyz jsem ji vysvetloval ze potrebuji ucet pro pojistovnu, protoze se mi vlastne stal uraz, tak mi na druhou stranu te lekarske zpravy zacala psat tu cenu co jsem ji zaplatil a za co to bylo.. No byl jsem u toho jak u vyjeveni, ale co se dalo delat nic jineho doufat ze to co mi predepsala zabere a pojistovna proplati.. A tak jsem podekoval a kulhal pomalu hledat lekarnu... Nasel jsem prvni hned kousek ve stejne ulici, ukazal ten jeji skrabopis ale tam mi rekli ze tento lek proste nemaji.. No tak to je prima jeste budu hledat tento specialni pripravek na moji bolavou nozicku, ale musim to najit stuj co stuj... A tak jsem navstivil jinou lekarnu o par ulic dale,ale opet stejny neuspech... No tak to je prima, maji vubec tento pripravek normalne k sehnani? Anebo je to specialni medikament jen pro par vyvolenych? Asi po 6 pokusu jsem konecne narazil lekarnu, kde tento krem meli k dispozici na sklade.. No vida tak prece jen nejaky uspech v dnesnim dnu, ale dalsi prekvapeni prislo, kdyz po mne chteli dalsich 280 pesos.. Necekal jsem ze to bude tak drahe, ale to se nic neda delat zdravi mame pouze jedno a tak jsem zaplatil co po mne chteli... Za tyto penize jsem obdrzel velmi malickou tubu mistniho kremu a s dporucenim ze si to mam potirat trikrat denne... Ok rekl jsem ze je teda poslechnu a budu doufat ze vedi co delaji a zacal jsem hned ten vecer z lecbou. Druhy den byla situace stale stejne kriticka jako den predtim , ale musel jsem vydrzet... Asi az po dvou ci trech dnech pravidelnych aplikaci na zasazene misto se zacali dostavovat prvni kladne vysledky... Noha uz tak nebolela dalo se i normalne chodit a fleky zacaly pomalu i mizet... No vida tak prece mistni doktori vedi co delaji a jejich rady za drahe penize maji prece nejaky lecebny efekt... Nedovedu si predstavit jak by to resil mistni filipinec, protoze celkove cena leceni byla 580 pesos a to jsou pro nektere mistni lidi naprosto velke penize. Kdyz si vzpomenu jak u nas nekteri lide narikaji ze maji dat tricet korun za navstevu lekare, tak si rikam ze muzou byti vlastne radi, ze je to tak zanedbatelna castka, protoze v ostatnich zemi mimo Eu se proste s vami nemazou.. Zaplat anebo neobtezuj a porad si sam. Kdyz jsem se uz zacal citit lepe, tak jsem zacal planovat dalsi vylet na ostrov Bohol, ktery je asi hodinu a pul cesty lodi a tak uvidime co mne ceka, hlavne ze uz se citim lepe a dalsi zkusenost je ze clovek musi byti opatrny na mistni more a neplavat dal od brehu ale ja jsem v tuto chvili proste muse,l abych zachranil tu lod, ktera nam malem uplavala. Ale to by se mi stejne mohlo stat i pripade kdybych plaval malinko dal od brehu takze to primarne na zachranu lodi nechci svalovat.

Alcoy

18. november 2012 at 2:55 | sf2
Další den jsme museli se Zbyňkem a s jeho celou rodinkou plus dve sluzky jet navstivit a udelat kontrolu jeho resort beach vodakrasna u more, ktery zakoupil na ostrove Cebu v u malého města, zvane Alcoy, což je asi 100 km od Cebu city. Naložili jsme potřebné věci do vozidla a vydali se smer jihovýchodne po pobřeží na tomto ostrove Cebu. Cestou jsme udelali dve zastávky jednu kuřáckou a jednu jejich rodinnou tradiční na zmrzlinu. Cesta ubíhala v poklidu průměrná rychlost byla asi kolem 50 km, protože po cestě byla neuvěřitelná zácpa a já jsem v duchu mého kamaráda obdivoval, že má tu trpělivost se soustředit na vše to dění kolem, protože řídit vozidlo na Filipínách opravdu neni zcela jednoduchá věc jak jsem i posléze pocítil na vlastní pěst.. Motorkáři vás neustále objížději jak z leva tak i zprava do toho ruzne po domacku utvorene riksi a dalsi ne pro mne neidentifikovatelne pojizdne soukoli hlavne kdyz to ma motor a jede to... Po prijezdu na misto me zacal muj kamarad seznamovat s prostredim a potom jsme zacali s pripravou na chytani ryb, protoze mel zde vlastni lod... A tak jsem si vzal batuzek lahev studene koly a ze se pujdu nalodit taky ale pri prvnich krocich ve vode jsem rychle pochopil ze bez vodnich bot to fakt nebude protoze dno je posete cele koraly a mohl bych snadno prijit k urazu.. no vodni boty jsem fakt nemel a tak jsem pouzil svoje sandalky, ktere se mnou jiz cestuji asi 6 let skoro po vsech asijskych zemich a ne a ne se rozpadnout byt uz opravdu vypadaji dosti chatrne, ale stale jsou pouzitelne. Holt Bata je drzak, at si rika kdo chce co chce u mne jsou to nejlepsi sandale co jsem kdy vlastnil...
No mazal jsem zpatky na resort obul botky a hura na lodku. Hodil jsem si bryle a pitivo na palubu ale stale se nam nedarilo tu lod otocit spravnym smerem a jeste se vyhnout dalsim lodim, ktere byly na blizku protoze skoro vsechny lode na Filipinach maji po strane jakesi pazeni ktere drzi stabilitu lode pri velkych vlnach... Kdyz se nam rucne konecne podarilo 14 metrovou lod otocit spravnym smerem tak nam zase vypovedel sluzbu starter a my ne a ne motor nahodit znovu. A tak jsme ve finale museli ukotvit lod k bojce aby nam neuplavala na sire more, ale bojka byla dosti daleko a nekdo musel doplavat k te bojce. Muj kamard nemohl protoze si nevzal boty do vody a osklive ho popichal jezek a tak musel okamzite k doktorovi..Takze jsme zbyli pouze ja a jeste jeden american ktery mi vysvetloval ze tuto vzdalenost asi neuplave a tak to zbylo na mne... Rekl jsem si ok to zase neni tak daleko,ale pro jistotu si vemu plovaci vestu protoze clovek nikdy nevi jestli ho treba nechytne krec do nohy,ci se nestane neco jineho... Tak jsem na sebe hodil plovaci vestu a sup do more a plavu si to hezky k bojce. Bojka se na prvni pohled zdala docela blizko, ale po chvili jsem zjistil ze to az zas tak blizko neni... Do toho se jeste zacalo stmivat a tak jsem musel pridat na tempu.Behem tohoto meho pocinani jsem najednou zacal citit ze me neco obrovsky stipe na prave noze ale prvne jsem si myslel ze to bude pouze vetsi koncentrace morske vody v zdejsim mori a tak jsem tomu nevenoval moc pozornost. Konecne jsem doplaval k bojce coz vlastne tvoril nafouknuty barel, ktery byl upoutan lanem na morske dno. Jenomze pri blizsim prozkoumani jsem zjistil ze tam dalsi lano proste neni a ze lod neni cim pripoutat,coz byl obrovsky prusvih... Kricel jsem to na amika na lodi ale ten mi bud nerozumel anebo mne spise pravdepodobne na tu vzdalenost neslysel, jak jsem se dozvedel posleze. No nic Stanislave neda se nic delat a tak jsem mazal zpet ke brehu, abych vymyslel co dale... Asi po pul hodine plavani uz jsem zacal citit morske dno a to jsem ji z vedel ze je to dobre a ze opravdu neutonu protoze mne noha zacala bolet cim dal tim vice... No opravdu jeste ze jsem mel tu plovaci vestu protoze bez ni by to bylo jeste tezsi.. Na brehu prisel jeden domorody filipinec ktery pracoval na resortu pro meho kamarada a zacal jsem mu vysvetlovat ze potrebujeme dlouhe lano abychom tu lod pripoutali k te bojce... Po chvili filipinec tahne za sebou velke klubo provazu a ptal se mne jestli tam poplavu ci ma on... Jelikoz neumim uvazat namornicky uzel a jeste diky me poranene noze jsem mu vysvetlil ze bude lepsi kdyz tam poplave on sam a tak mu nezbylo nic jineho nez si vzit moji vestu a plavat k bojce sam zatim co ja mu budu rozmotavat to lanu ze brehu a pomalu si to sinout k te nasi lodi... No po chvili lano bylo uvazano a ja s druhym koncem jsem se vysplhal na lod a zacal ji pritahovat k te bojce... No musim priznat ze delat namornika asi nebylo nikdy jednoduche a timto bych se zivit taky nechtel... Ve finale lod byla jiz radne pripoutana a by jsme vsichni odpocivali na lodi, ale potom nas cekala jeste cesta zpet na breh... Uz opravdu byla tma a byly videt obrysy svetel na brehu a my se museli vydat zpet na pevninu. Vestu mel filipinec a tak nam musel vzit veskere veci jako jsou bryle atd... Zacali jsme plavat a filipinec plaval jako posledni kdyby nahodou se neco stalo ze bychom nemohli a tak by nam poskytnul pomoc ...Vse ve finale dobre dopadlo a my jsme celi stastni vylezli na breh s tim ze toho mame uz opravdu pro dnesek dost.
Muj kamarad Zbynek se stale od doktora nevratil coz bylo divne telefon jeho zena klasicky opet nebrala a tak nezbyvalo nez cekat nez se vrati... Po dalsi hodine konecne prijel nohu mel nateklou jak mic a tak uz jenom poskakoval po jedne noze anebo radsi sedel...
Vecer jsme ale resili dalsi problem a to ten ze na vedlejsi plazi byly dva systemy karoke tak hlasite pusteny ze se vlastne nedalo spat a i Zbynek mi rikal ze je to jiz delsi problem a ze se jim stale nedari to vyresit byt psali primo guvernerce zdejsiho ostrova ale jak je znamo filipinske urady a jejich pristum je jeste horsi nez ty nase... Kazdy ceka nejaky uplatek vcetne policie a kdyz ho nedate tak proste nic neudelaji... No nic tak to zkusime to vyresit tentokrat po evropskem spusobu a to tak, ze jsem se sebral a sel to resit osobne dolu na plaz... Hezky jsem se tam postavil u tohoto stroje a pockal az dohraje pisnicka a mezitim nez tam hodi dalsi penize, jsem zacal velmi nahlas k tomu nejvetsimu filipincovi ktery mohl mit nejvetsi autoritu na ostatni pritomne. Hello everybody, we have a small problem atd... No proste zacal jsem dotazem jestli maji taky deti a jestli by se jim libilo kdyby se jim deti zacali tim randalem budit uprostred spanku. Toto pravdepodobne zabralo protoze jsem spolehal, ze maji rodinne citeni a slibili mi ze to jiz poustet nebudou. Parada rekl jsem si tak jedno karaoke je poresene a ted to druhe na opacnem konci plaze. Tady to bylo jiz trosicku horsi,protoze to pousteli mlade holky, ktere byly jiz pod vlivem alkoholu... Zacali na mne neco mumlat jejich rodnym jazykem coz jsem tomu bohuzel nerozumel... Do toho prisla Zdenkova zena s vzbuzenym ditetem a to bohuzel pridalo jeste vice na dramaticnosti celeho meho vystupu... Jedna takova mlada tlusta filipinka,ktera byla snad opila nejvice si neco vyrizovala s Zdenkovou zenou a prvotne to vypadalo tak ze vlastne ja jsem manzel a otec Zdenkove zeny a jeho ditete coz nevim jestli bylo vlastne dobre ze tam Zdenkova zena vlastne prisla... Hadka mezi nima zacala nabirat obratek coz samozrejme nebylo vubec dobre znameni a zacalo k tomu prihlizet cim dal tim vice filipincu a cekali jak to dopadne. Vyhledl jsem si opet toho nejvetsiho co tam byl a zacal jsem mu vysvetlovat ze musi dojit k nejakemu kompromisu a ale ten jen necine stal dal a nic se nedelo... No nic tak tady to uz asi neporesime a sebral jsem Preci s ditetem a radsi jsme odesli zpet na resort... Za chvili nastesti zacalo velmi huste prset coz bylo dobre protoze vsichni museli zalezt do svych pribytku a zvukova produkce tim vlastne skoncila.
Druhy den rano jsem se probudil a koukam na svoji nohu a neverim svym ocim, jak byla posazena ruznymi fleky a priserne to bolelo a nemohl jsmem skoro chodit a tak jsem pouze mirne pokulhaval a kazdy krok mi delal obrovske potize... A tak jsem jen posedaval a odpocival... Behem dopoledne se dole filipinci probrali a zvukova produkce mistniho Karaoke zacla na novo... Na to Zbynek mel vybornou metodu a ze sve vykonne aparatury jim zacal poustet ceskou muzika jako Michala Tucneho ci jine ceske hity tak hlasite ze filipinci vlastne zbytecne utraceli penize protoze nemohli nic slyset. Doslo to tak daleko ze zacali hazet kameni na nas resort a doslo to az k tomu ze rozbili jedno okno a Zbynkova zena zacala volat policisty a spravce tohoto resortu. Odpoledne jsme nastesti museli jet zpet do mesta protoze v pondeli musel jeho syn Filipek opet do miniskolky.

Cebu

17. november 2012 at 2:36 | sf2
Druhy den jsme s mym kamaradem Zbynkem museli odvezt jeho syna a dalsi sluzku ktera se stara pouze o syna do miniskolky, aby si dite zvyklo na kontakt s ostatnimi detma a pomalu se pripravovalo na prvni stupen zdejsi zakladni skoly. Tato adaptace trvala asi dve hodiny a my jsme mezi tim se Zbynkem a jeho zenou Preci jeli na jeho prvni dum, ktery zde koupil, nyni ma zde domy dva, abychom vyzvedli agregat a ja mu ho pomohl nalozit do auta protoze to proste sam nenalozi a jeho zena nema takovou silu. Proc jsme vlastne jeli pro tento agregat? Pri prvni noci se totiz kousek od druheho jeho domu ozvala rana a my jsme se ocitli bez elektriny a ani rano stale elektrina nesla a nejhorsi na tom bylo to ze lednice kde je spousta jidla by se zacalo kazit a v tom vedru by ho mohl za chvili vyhodit.. Tady to proste bez elektriny nejde. Zdejsi pohotovost co se tyce opravy elektrickeho vedeni moc nefunguje skoro se jich musi clovek doprosovat protoze oni moc dobre vedi ze vy potrebujete je a ne oni Vas... Kdyz se stale nic nedelo zacal jsem do jeho zeny trochu stourat ze tohle neni mozne a ze to musime okamzite resit... A tak jsme zasli do jednoho shopping malu kde je jakesi zakaznicke stredisko a trochu jsem se vlozil do reseni na urychlenou opravu a ejhle filipinci maji z bilych lidi cizincu vetsi respekt nez z domorodcu...Kdyz jsme jeli zpatky k domovu tak vidim jak jiz servisni auto mistni spolecnosti ktera dodava elektrinu projizdi kolem a hleda ten presny nas dum kde nejde elektrina. To uz jsem nelenil vybehl jsem ven dvakrat na ne pisknul a uz si to sinuli ke mne.. Zacal jsem jim vysvetlovat problem ale jejich anglictina byla slaba a nastesti se objevila Zbynkova zena Preci a zacali neco mezi se bou komunikovat asi specifikaci presneho problemu.. Jeden chlapik vystoupil vzal si klasicky voltomer otevrel elektrickou srinku a koukal jsem ze mu tam nejake hodnoty litaji ale nejak z toho nebyl moudry. Shodil ten hlavni jistic do polohy OFf neco zamumlal k tomu ridici a ujistoval me svoji lamanou anglictinou dont worry sir we will soon back /nebojte se pane budeme brzy zpet/ a odfrceli opet neznamo kam... My jsme mezi tim nahodili se Zbynkem agregat a pripojili k nemu to lednici aby nedoslo k ujme potravin predevsim zmrzleho masa.. Asi za hodinku se vratili nahodili jistic a lup najednou se vse rozbehlo tak jak melo... No konecne rekl jsem si pro sebe a pak ze to nejde, protoze kdyz mi Zbynek vysvetloval ze kdyz se to stane tak cekal treba i dva dny nez si toho nekdo vsimnul a to uz bylo vetsinou pozde a vsechny potraviny mohl vyhodit.. Zbynek je totiz jiz starsi pan a svoji anglictinu ma velmi chabou a tak za nej vse resi jeho zena, ale bohuzel jak je to skoro u vsech asijatu oni totiz neumi premyslet dopredu a hlavne systematicky, napriklad ze si neulozi cislo na nonstop servis kdyz se to stane znovu atd... No proste ja to nechapu ale to je asi jejich zivotni kredo anebo maji opravdu mensi kapacitu mozku jak se vseobecne o asijatech rika.

Manila

11. november 2012 at 7:06 | sf2
Po odletu meho kolegy Dana jsem zustal na Pattay zustal pouze jeden den protoze mi 6.11 brzo rano odletalo letadlo od spolecnosti Cebu air pacific smer hlavni mesto Filipin a to je Manila ...Bohuzel asi uz pred 4 dny mi prisel email ze letadlo bude mit spozdeni a to asi o hodinu a pul coz neni zadna tragedie... Odlet byl v 1:35 a v Manile by to melo byt v v pul sest rano.Jel jsem tedy poslednim autobusem z Pattaya ve 21 hodin coz bylo akorat. Na letisti v Bangkoku kde jsem se odcekoval a mohl klidne nastoupit vstric dalsim zazitkum a dobrobrodruzstvim... Let byl v pohode dostal jsem i sedacku u okna a uplne ve predu coz bylo super protoze si clovek mohl v klidu natahnout nozicky, coz jsem velmi ocenil a po veceri vklidu usnul...
Let byl v pohode akorat jelikoz pristalo v tento cas vice leteckych spolecnosti tak na imigracnim bylo snad 200 lidi coz jsem takovou frontu v Manile jeste nezazil.. Po obdrzeni vstupniho razitka jsem musel projit jeste pres celni kontrolu a ejhle zde jsem byl i dotazan co ze mam dve zavazadla a co v tom mam...Moje pohotova odpoved ze tam mam obleceni urednici zaskocila a mavla nade mnou rukou a mohl jsem byt v pusten do zeme.... Hned na letisti jsem si ihned koupil mistni predplacenou simkartu s kreditem 500 pesos/pozn 1 peso je 0,47 kc/ kdybych potreboval resit telefonicky a aby mne roaming z ceske karty mne nezruinoval.
Venku na letisti se na mne zase klasicky vrhli tuny nahanecu na dopravu ale ja znaly z predchozich zkusenosti jsem se hezky postavil do dlouhe fronty na verejne zlute taxi kde nehrozi ze by vas taxikar chtel natahnout protoze si obsluha pise jeho SPZ a registracni cislo a obdrzite papir s kontaktem v pripade jakehokoliv problemu...Vyborny napad ihned bych to zavedl u nas ale to by nase urady museli chtit pouzivat hlavu a ne neco jineho, ze?
Pres net jsem si predbezne domluvil hostel Where 2Go, kde spi najednou asi 10 lidi v jedne velke mistnosti zeny i muzi dohromady ale maji to rozdelene pro cizince a mistni lidi,coz nekdo docela dobre premyslel..Toaleta a sprcha byli dokonce dve jedny pro muze a jedny pro zeny. Cena za tento hostel byla 600 pesos na osobu a to vcetne snidane coz bylo prijemne ze hned rano nemusim chodit nikam daleko...Free wifi bylo samozrejmosti ale konektivita v Manila je priserne ale porad lepsi nez nic..Dalsi vyhodou tohoto hostelu je nez soukromy pokoj je cena a dale ze se tam potkate s ruznymi lidmi skoro z celeho sveta a vymenujete si zkusenosti s ruznych zemi a kdyz si padnete do oka tak se nemusite toulat vecernimi ulicemi sami coz je taky prijemne a hlavne bezpecnejsi nez sam... Ja jsem si padnul nejdrive do oka s jednim Norem ktery pracoval v Singapuru a zde hledal nejakou invsticni prilezitost..Dale jsem tam potkal i rakouskeho obcana z Linzu ktery mel dokonce manzelku cesku takze i na par ceskych slovicek si vzpomel jako sakra, vole atd... Minil jsem v Manile stravit pouze dva dny abych si jeden den rozkoukal a druhy den zaridil vse potrebne jako vybrani penez a objednani dalsiho letu na ostrov Cebu protoze opet mi prozretelnost rikala abych neobjednaval letenku s ihned nasledujicim letem v Manile protoze bych ten nasledujici spoj nestihnul kdyz ten prvni mel spozdeni a nevim jestlli by na to letecka spolecnost nejakym spusobem slysela a tak jsem to radsi zvolil takhle i za cenu spozdeni dvou dnu.. A tak jsem si v Manile prosel jejich narodni park coz jich tam moc neni a potom dale detske muzeum a rovnou se podival kolem americke ambasady coz byla spise valecna pevnost a jelikoz se fotit samozrejme nesmelo a tak jsem se o to radsi nepokousel abych nemusel neco vysvetlovat zdejsim policistum a nedej boze neskoncil ve vezeni jak se to nedavno stalo dvou cechum v Africe, myslim ze to byla Zambie... Porad jsem si rikal, ze vse probiha v naproste pohode a vse vychazi tak jak ma a to je predzvest toho ze se musi neco prihodit necekaneho a taky ze to prislo, ale to jsem netusil ze to bude jeste ten samy den...
Co se vlastne prihodilo? Sel jsem si vybrat penize z bankomatu a z predchozi zkusenosti vim ze mi penize je schopny dat pouze mistni bankomat od banky zvane Metrobank...Tak jsem si rano pred tim nez jsem vyrazil do Manilskych ulic odemknul svoji platebni kartu pres specialni aplikaci na ceske simkarte a po prochazce na zpatecni ceste jsem potkal bankomat banky Metrobank..Zadal jsem klasicky pin a potom urcil vyber hotovosti ve vysi 10.000 pesos a pocital s dalsim poplatek filipinskemu govermentu ve vysi 200 pesos...ale ejhle bankomat mi napsal ze se omlouva ze moji transakci nemuze vyridit...A dale pri zadaveni pinu jsem citil mirne probijeni elektriny v prstech,ale to u jsem moc nevenoval pozornost, protoze tady si na zemeni moc nehrajou. Aha rekl jsem si v prvni chvili bud nema penize anebo neni spojeni v centralnim registru kreditnich karet... No nic kartu mi to vyplivlo zpet a sel jsem hledat dalsi bankomat stejne banky a ze to zkusim znovu.. Cestou jsem se trochu zamotal ale potom jsem nasel dalsi bankomat stejne banky a tak jsem to zkusil znovu a opet stejny vysledek... To uz jsem pojal podezreni a prehodil si opet ceskou kartu do telefonu a v tom prilitla sms z banky ze karta je uzamcena.. To bylo hodne divne a tak jsem mazal zpet na hotel zkontrolovat svuj bankovni ucet a videl jsem ze mi castka 10200 pesos byla zablokovana ale pri tom jsem zadne penize neobdrzel...Aha tak to je nejaky novy trik na Filipinach a tak jsem ihned volal domu sve zene at zavola do banky a poda reklamaci a at tuto castky uvolni..Vysel jsem zpet hledat ten puvodni bankovat ale jelikoz uz se rychle ztmivalo tak jsem ho proste nebyl schopen najit v te spleti v Manilskych ulic...Nejakou drobnou hotovost jsem jeste mel protoze jsem si jeste v Bangkoku na letisti menil thajske bathy na filipinske pesa ale vedel jsem ze mi to na dlouho nevydrzi...Sice jsem mel v rezerve nejake dolary a eura ale rikal jsem si ze nejhorsi krize jeste nenastala..Volal jsem tedy svemu kamaradovi na Cebu jestli s tim ma nejakou zkusenost ale rikal ze sice ne ale ze jednou se stalo prednim nejake pani uplne to same a at zavolam na infolinku a ze cislo je primo na tom bankomatu coz jsem si predtim vubec nevsimnul.. Ok rekl jsem si tak jsem zacal volat na helplinku te dane banky ale slecna na infolince neumela dostatecne anglicky,ale nastesti prisel majitel zaparkovaneho auta co stalo u toho druheho bankomatu ktery jsem objevil ve stejne ulici jako byl muj hotel. Jelikoz jsem mel na jeho aute polozeneho ipada tak jsem se mu omluviĺ a zaroven ho vyuzil a vtahnul do sveho problemu..Nastesti umel lepe anglicky nez ta slecna na infolince ktere jsem rekl at vydrzi hovor byl zdarma tak mne to v tu chvili netrapilo. Chlapik se tedy chopil telefonu a ve filipinstine zacal cosi komunikovat s tou pani na infolince...Poznamenala si moje jmeno cas vyberu a cislo kreditni karty a ti to bylo v tu chvili vse..Ale mistni chlapik mi poradil abych pro jistotu sel jeste rano do banky a osobne podal pisemnou reklamaci na tuto pro mne nepovedenou transakci. Vecer jsme zasli s mym novym kamaradem Grewithem z Norska a jeste jednim klukem s Japonska a pak se k nam pridal jeste jeden kluk z Kanady a sli jsme na spolecnou veceri. V restauraci jsme potkali dve holky, kterych jsme si jiz vsimli na recepci na hostelu a to znamenalo ze jsou ubytovani ve stejnem ubytovacim zarizeni jako my.. Z holek se vyklubalo ze jsou z Nemecka a tak jsem je pozvali na sklenicku mistniho bajecneho rumu s kolou..Pri povidani a sdeleni me zkusenosti nam sdelil japonsky kluk ze pred nekolika dny ztratil asi 1000 usd coz musel vysvetlovat svym rodicum v Japonsku kteri ho nepochvalili a museli mu poslat dalsi penize. Tak jsem si rekl ze jeste ze svym pribehem nejsem na tom nejhur. Rano jsem si tedy privstal hodil do sebe snidani a vydal se na reklamacni reseni do mistni banky kterou jsem mel ve zdejsi ulici.. Chvili jsem stepoval pred bankou protoze jsem tam moc brzo, ale ja musel protoze jsem na to mel pouze dve hodiny protoze jsem musel stihnout let na ostrov Cebu ktery na mne fakt cekat nebude.. V bance konecne otevreli ale nez jsem byl vpusten do banky tak jsem byl prohledan mistni security jestli nemam u sebe nic nebezpecneho ci nejsem terorista a po prohlidce jsem se vrhnul na prvniho urednika za prepazkou s mým vněrejším nepovedeným příběhem. Bankovní úrednik byl super napsal se mnou reklamacni protokol a ze mi daji vedet az neco zjisti... Potom jsem si platebni kartu odemknul jeste jednou a pod jeho dohledem jsem se chystal vybirat penize..Az zde jsem asi pochopil kde mohla nastat vcera chyba protoze jsou na mistnich bankomatech jsou moznosti casch drawal a potom credit card a to se melo jeste zmacknout a jeste jednou potvrdit a ejhle uz jsem slysel zvuk bankomatu jak pro mne pripravuje penize k vyberu... Po obdrzeni castky uz jsem byl trochu klidnejsi a doufam ze mi blokovana castka bude navracena. Vydal jsem se tedy zpet k hostelu si dobalit dalsi veci hodit sprchu protoze jsem byĺ opet zplaveny jako cunik po te ranni honicce a hlavne teplota byla opet u triceti stupnu...
Dalsi spolunocleznici kteri se me ptali jak jsem pochodil a pri zprave ze prachy uz mam a nebudu muset tedy spat na ulici a ze to proste nejak dopadne anebo jsem o pet tisic kc holt chudsi. Utesovali ze se to urcite vysvetli a vyjasni. Uvidime jak to dopadne.
Mistni hlidac hostelu mi stopnul taxi a uz jsem frcel na letiste a jelokz uz jsem mel prozatimni dostatecnou hotovost tak jsem si koupil na letisti jeste internetovou kartu do meho iPadu abych mohl byti neustale ve spojeni a zkratil si i cas na letisti nez letadlo odletelo... V Kuracke kavarne pred gate jsem potkal jednoho jizniho korejce ktery me pozval na nejakou modrou limonadu a korejskou cigaretu a bavili jsme se o cestovani atd...Z nej se vyklubal ze je povolanim fotograf a ze na Cebu ma nejakej vynosnej kseft...Filipinci holt miluji fotografie a asi jim chybi profi fotografove... Vymenili jsme si kontakty rychle jsem mu obnovil jeho zapomenute heslo na jeho Skype a za to jsem byl pozvan ze at navstivim jeho zemi he se o me postara...No vida tam jsem jeste nebyl a mistni kontakt se vzdy hodi tak uvidime kdy bude prilezitost se tam podivat... Let byl zase silenej turbolence ktere nesnasim ale nastesti vse dopadlo dobre a ja jsem v poradku pristal na ostrove Cebu kde jiz na letisti na mne cekal cesky kamarad Zbynek se svoji zenou a jednou sluzkou, ktery zde jize asi 5 let. Vecer jsme slavili az do pulnoci protoze byl rad ze si muze popovidat hezky cesky coz ho docela chapu:-)))
Opet se omlouvam že to neni hezky česky napsané ,ale tu diakritiku tady nějak v tom horku nedávám a klimatizace se bojím jako čert kříže !!!
 
 

Advertisement