Bagan 1.den

28. october 2012 at 3:42 | sf2&ds |  BURMA/MYANMAR/
Do historickeho mesta Baganu jsme dorazili vlakem asi v 5 hodin rano. Ze je vlak v cili jsme poznali podle toho, ze vsichni mistni vagon opustili a kolem nas, 4turistu, se sebehlo nekolik mistnich a zacali nam neco nabizet a pokrikovat jejich jazykem, pravdepodobne nabizeli taxi a sapali se nam po batozich, se kterymi nam chteli pomoci. Nastesti nas zachranil majitel naseho hotelu Green Land Motel, kde jsme uz meli predem rezervovany pokoje, z cedulkou, kde mel napsany nase jmena, tedy to si myslel on, ale pri blizsim zkoumani cedulky nas pobavila ta jména. Bylo tam totiž napsané MR. Daniel a MR: Sindler což je celé jméno mého kolegy a spolucestovatele Dana. A já nikde, myslel jsem si, ale v tom nás doslova vytrhl majitel našeho hotelu ze skupiny mistnich, nalozil nas do auta a odvezl do hotelu. Nasi kolegove z vlaku nas nasledovali po krátkých dohadech a ubytovali se ve stejnem hotelu, protože v tu chvíli neměli stejně jiný nápad a přijeli takzvaně na ostro, což je vzdejších podmínkách dosti složité. Představte si, tlupa domorodců, co na vás cosi pokřikuje a vy im samozřejmě nerozumíte a teď se v tom mumraji musíte zorientovat, prostrkat se někam ven nejlépe na volné prostranství, aby jste dostali jakýsi přehled o místě a situaci. Já to většinou dělam tak, že vylezu, dám si cigaretku a tím získávam čas pro sebe na ujasnění celkové dané situace. Ubytovani proběhlo velmi rychle a my jsme se mohli za nekřestanských, pardon zde teda budhistyckých 35 dolaru pro dva nocležníky a snídani s výhledem na krajinu, ale díky tomu jsme se mohli ubytovat uz v 5 30 hod na pokoji a pokusit se dospat noc stravenou ve vlaku. Pokoj byl na zdejsi pomery velmi hezky a cisty, steny byly obloženy týkovým dřevem, rovněž podlaha byla dřevěná, koupelna se zachodem velmi prostorna. Jakmile jsme se prospali, dostali jsme za 1200 kyatu dobrou hotelovou snidani ( dve volska oka, tousty, máslo a marmeláda, džus a silný velmi sladky čaj s mlékem). Po snídani jsme začali zjištovat možnosti a informace o zdejších památkách, které budou ty nejzajímavější, jak se k nim nejlépe dostat a jak nejlépe prožit ty dva dny, které zde chceme strávit. Dále nám velmi ochotný majitel prověřil všechny možnosti jak se přesunout z Baganu k jezeru Inle ( nakonec jsme se rozhodli pro denni autobus za 11000kyatu), rezervoval nám pokoje v hotelu u jezera Inle a navic nas provedl probíhající přístavbou dalšího křídla svého motelu. Tato zajímavá vsuvka nám ukázala, že nové pokoje budou uz velmi moderne zařízené, velmi se podobající běžnému evropskému standardu. Co však pro nás bylo nejzajímavější byl popisovany styl práce zdejších stavebních dělníků. Celá stavba byla vymyšlena jako ocelový skelet, který byl navržen z velmi krátkých prvků, to proto, že byl cely smontován bez použití jeřábu , vše ručně prosím. Do tohoto skeletu, byly provedeny vyzdívky z plných cihel. Maltu míchaly ženy na dvoře, ručně nosily zedníkům rovněž cihly na svých hlavách. Stropy byly udělány z trapezových plechu (jak ztracené bednění) a na to byla samozřejmě ručně nabetonovana železobetonová deska. Jako lešení se používal samozřejme bambus a bezpečnost žádná ( zrovna včera měli nehodu, někdo spadl z duhého patra dolů, ale nikdo to neřeší aspoň co se týče místních úřadů). Pro dokončení interieru používaji sadrokarton a dřevo na obklady stěn i na podlahu. Velmi zajímavé byl i náhled do notebooka místního stavitele, kde měl v autocadu zobrazeny celkovy pohled na novou budovu. Pak jsme se dozvěděli i to, jak to funguje s vyplácením dělníků. Každý vecer dostanou kvalifikovaní dělníci mzdu max. 3000kyatu (75 Kc) dělají každý den bez přestavky asi 12 hodin, někdy i více.. Ženy na pomoc dostavaji cca 1000kyatu (25 Kc). Po exkurzi na stavbě, jsme se rozhodli přečkat největší slunečnou výheň na pokoji a v podvečer jsme si výpujčili jízdní kola a vyrazili do městečka Nyaung U ( asi 3 km) na pozdni oběd. Narazili jsme na restauraci, která patřila k nejdražším v Barme, aleaspoň jsme si po jídle v Mandalyi zpravili chut. Po baště jsme vyrazili na vyhlidkovou věž, kde jsme chtěli sledovat západ slunce. Abychom to stihli bylo třeba slapnout do pedalu, coz Standa tezce nesl a tesne pred cilem rezignoval, ke vezi tak dojel Dan sam, ale bylo uz asi 15 min po zapadu slunce. Ještě že jsem tam nešlapal stejně bych z toho nic neměl a ušetřil 5000 kyatu za jakousi věž, kde se dostal Dan.. Vecer jsme se pak vydali spolecne do restaurace s nasimi kolegy z vlaku vyzkouset mistni pivo a pokusit se pripojit k internetu, protoze na Hotelu to stale nebezi.
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement